ČÍSLO 1/99

27 května 2003 | Cob

Časopis ORIENTAČNÍ BĚH

ČÍSLO 1/99 vyšlo 13. března

číslo 2číslo 3číslo 4číslo 5číslo 6


Obsah

Napadá mě… / Kamil Arnošt
Informace redakce / Kamil Arnošt
Redakce časopisu mobilizovala / Kamil Arnošt
Od čísla k číslu / Kamil Arnošt
Slovo předsedy AROB / Miroslav Vlach
Slovo předsedy ČSOB / Petr Klimpl

Lyžařský orientační běh

LOB 98 – 99 / Kamil Arnošt
Konečně! Český pohár v LOB / Kamil Arnošt
Rozhovor s Radovanem Kuncem / Kamil Arnošt
5. – 6. ČP LOB / Přemek Škoda
Mistrovství ČR LOB / Kamil Arnošt
LOBácké zážitky z Finska / Luboš Tomeček jr.
Světový pohár LOB, Švýcarsko, Itálie / Milan Venhoda
Český pohár LOB / Kamil Arnošt
SP Finsko, Estonsko / Kuba a Ondra Vodrážkovi
Juniorské MS a finále SP v LOB / Radovan Kunc

Svět OB

Outdoorman 99 / Kamil Arnošt
Na návštěvě u … / Kamil Arnošt
Jarní Sport Prague ’99 / Kamil Arnošt
Y2K – Problém roku 2000? / Kamil Arnošt
Zajímavosti ze světa OB / Kamil Arnošt

Názory a Metodické okénko

Mnichovská dohoda / Václav Zakouřil ml.
Jednání s CHKO / Radan Kamenický
Vnitřní rozhovor

Reprezentace, Horský OB a MTBO

Reprezentace v OB a rok 1999 / Ivan Matějů
Výlet do Španěl / Mára Petřivalský
Informace pro horský OB / Kamil Arnošt
Novinky MTBO na mezinárodní scéně / Kamil Arnošt
Informace MTBO / Kamil Arnošt

Domácí scéna

České kluby – co je nového? / Kamil Arnošt
Máme u nás seriózní žebříček? / Kamil Arnošt
Zimní hradubická liga 98/99 / Radek Novotný
Pražská zimní liga / Kožina
Zimní liga hanácké oblasti 98/99 / P. Hynek
Vzpomínka na Petra / Ivana Úlehlová

Rádiový orientační běh

Co očekáváte od společného časopisu ČSOB a AROB?
Seznamte se – rádiový OB / Petr Hrouda
Jak se dívá na nadcházející sezónu trenérská dvojice?
Reprezentační družstvo ČR v ROB
Zprávy rady a sekretariátu AROB ČR

Zprávy ze Strahova

Informace ČSOB
Ohlédnutí a dík / Jiřina Nováková
Orienteering Organiser / Kamil Arnošt
Olympijské kufrování / Kamil Arnošt
Hry
Výsledky soutěží z čísla 5/98 / Kamil Arnošt
Komiks
Výsledkový servis


Informace redakce

Máme tady březen a doba novoročních zdravic je již dávno za námi. Toto je však první číslo letošního roku, tak bych Vás do něj rád přivítal a seznámil Vás s některými novinkami.

Poslední loňské číslo se docela povedlo. Množství příloh a soutěží Vás zřejmě potěšilo, projevilo se to mimo jiné i nárůstem nových předplatitelů. Což samozřejmě zase potěšilo nás v redakci. Rovněž Vám děkuji za, vesměs kladné, reakce a názory na úroveň celého časopisu.

Do nového ročníku jsme připravili několik novinek. Změny v grafickém vzhledu jsou víceméně drobností, věřím však, že příjemnou. Podstatnější jsou nové pravidelné rubriky – určitě potěší některé zajímavé postupy uváděné na barevné straně uvnitř časopisu. O-glish Pages osvěží Vaši angličtinu, v budoucnu i nějaké další jazyky, ale to až od dalšího čísla stejně jako pohled na orienťák v některých zajímavých zemích.

Tou nejviditelnější změnou je však rozšíření záběru časopisu a následně i redakce o rádiový orientační běh. Časopis teď bude ve větší míře než doposud sloužit i „liškoběžcům„. Obsahová náplň z této disciplíny bude převážně v rukou (a hlavě) Petra Hroudy – obojživelníka, kterého mnozí znáte jak z OB, tak i z ROB. Většině čistokrevných orienťáků je smysl i způsob provádění tohoto „honění rádiových vln„ zahalen tajemstvím. V jakési malé škole ROB Vám postupně, krok za krokem, ozřejmíme, jak se rádioorienťák běhá, v čem je odlišný od klasického OB apod. Pak už je jen na Vás, abyste si vypůjčili přijímač, potlačili některé orienťácké návyky a šli to taky zkusit. Pokud hledáte něco nového, nudit se určitě nebudete. Petru Hroudovi tímto přeji, ať mu chuť do robáckých stránek vydrží.

Kromě dalšího obsahového vylepšení se hodláme zaměřit i na odstranění chyb, které se občas v časopise objevily. Dvojnásobná korektura pomůže odstranit některé překlepy a gramatické chyby, více pozornosti a méně presu snad zamezí faktickým chybám. Nevím, kolik z Vás si toho všimlo, ale jedna maxibota se objevila právě v minulém čísle a tentokrát nešlo o žádnou „Duklu v Keni„. To, že hradecká ženská štafeta byla na MČR druhá, mě zřejmě překvapilo tím spíš, že jsem si myslel, že vyhrála. Jenom jsem se divil, že nezvítězily favorizované Teslačky, které však už byly v cíli, takže se oběma postiženým štafetám omlouvám. Jak se však zdá, nikomu to moc nevadilo.

Dosti řečí. První letošní číslo máte v ruce, tak se do něj pusťte.

Kamil Arnošt – šéfredaktor


Juniorské mistrovství světa a finále SP v LOB

Bulharské Rodopy byly první březnový týden svědkem Juniorského mistrovství světa a zároveň finále Světového poháru v lyžařském orientačním běhu. Jako prostor byl vybrán kopcovitý terén v nadmořské výšce 1400 až 1750 metrů, v jehož horní části se nacházelo množství horských luk. Celou dobu vládlo teplé slunečné počasí, které poznamenalo průběh celých závodů. Přes noc sice trochu mrzlo, ale po desáté hodině se sníh začal měnit v rozbředlou hmotu.

Večer před závodem na dlouhé trati bylo rozhodnuto, že jako první ve světovém poháru pojede červená skupina, čili 15 nejlepších v průběžném pořadí. Startovalo se ve výšce 1600 m a cíl byl o 200 m níže. První dva postupy byly dlouhé a mapově náročné. Měknoucí sníh zpomaloval jízdu a pořadatelé umístili občerstvovačky mimo postupy, takže nikdo se nenapil. Přibližně v polovině trati byla výměna mapy, kde podle ujištění pořadatelů také mělo být pití, ale nebylo. Po mapové výměně stále přibývalo úseků bez sněhu, až to vyvrcholilo několikasetmetrovým během po vytáté louce s lyžemi v rukou. V samotném závěru byly poslední kontroly pro zatraktivnění zpřístupněny divákům i trenérům. V juniorských kategoriích zvítězili favorizovaní Finové – Topi Suomalainen a Katja Rajaniemi. Našim závod vyšel dobře. Zdenka Stará dojela na vynikajícím 6. místě, Luboš Tomeček byl 7. a Zbyněk Hora 12. Ve světovém poháru zajeli Jan Pecka a Barbora Chudíková svůj standard a skončili na 21. a 15. místě.

Tratě závodu na krátké trati musely být překresleny, neboť v prostoru cíle už nebyl skoro žádný sníh. Start byl posunut na devátou hodinu a červená skupina jela tentokrát jako druhá. Proti předpokladům se však trať neustále zrychlovala a na přední místa se prosadili závodníci s vyššími startovními čísly. V juniorech zvítězil překvapivě Nor Baken-Hagelia, který měl mimo jiné výborně jedoucí lyže. Junioři měli opět dobrý den a mohlo to být i lepší. Tomeček skončil 8. a Hora 11. Kvůli drobným chybám v samotném závěru přišli oba o umístění v první šestce. Juniorkám už tato trať, kdy start byl téměř o 100 výškových metrů níž než cíl, tolik neseděla. Přesto však uznání patří i Zdence Staré za 15. a naší nejmladší juniorce Ivě Dattelové za 18. místo. Svůj velký den měli naši dva zástupci ve světovém poháru. Honza Pecka dojel po téměř bezchybné jízdě jako 9. a Barbora Chudíková 7. Ta však stejně jako junioři chybovala v samotném závěru a přišla tak o 4. místo.

Štafety už našim juniorům nesedly tak, jak by si představovali a snad všichni kromě Zdenky Staré si vybrali svoje slabší chvilky. Boj o medaile se tedy nekonal, ale přesto obsadili solidní 5. (juniorky) a 6. místo (junioři). Samotné závody nepatřily mezi nejzdařilejší. Přestože Bulhaři jsou mistry v napravování chyb, které si sami způsobili, jak praví jedno bulharské rčení, matný dojem z celé akce to smazat nemohlo.

Radovan Kunc – trenér týmu


Výsledky a správné odopvědi soutěží z čísla 5/98

Určitě jste nejvíce zvědavi na to, kdo ksakru kreslí ten komix a co dělá Ropák na toaletě se svým laptopem. Takže si to necháme až na závěr.

V prosincovém čísle se objevilo několik her, do konce ledna jste mohli posílat své odpovědi a teď se dozvíte ty pravé. Nejvíce odpovědí, a vesměs správných, přišlo na fotoorienťák. Je vidět, že vás nezaskočila ani záludnost, která se při přípravě stala. Mapku jsem při zmenšování oříznul poněkud více než bylo úmyslem, takže se 5. kontrola ocitla na samém okraji mapy a byla téměř nerozpoznatelná. I když to, prý jednoduchý, fotoorienťák alespoň trochu ztížilo, věřte, nebylo to úmyslem. Těm, kteří na této kontrole ztroskotali, se omlouvám.

Z většiny správných řešitelů vytáhnul držitele neoprenových ponožek Wild Sport Ivan Matějů. Honzovi Vokurkovi se při letošní sněhové nadílce určitě hodily.

Firma Žaket, která přílohu vytiskla, dále slíbila třem vylosovaným řešitelům 5% slevu na tisk map, kterou mohou jejich domácí oddíly využít. Tuto možnost získávají: Markéta Jakoubová, Míra Seidl a Honza Drbal. Máte-li o slevu zájem, obraťte se na redakci nebo přímo na firmu Žaket.

S další přílohou – mapovým pexesem, jste si mohli hrát nejen jako s každým obyčejným pexesem, ale každý, kdo poznal alespoň 7 map z 23 vyobrazených, mohl získat i norské orienťácké tričko. Majitele dvou triček vylosoval přímo autor pexesa Petr Hranička a oba jsou z Brna – Lenka Čechová a Libor Zřídkaveselý. Seznam všech map uvedených v pexesu si můžete přečíst o kousek vedle.

Nejvíce problémů a nejvíce možností přinesl netradiční kvíz. Některým z vás nedával spát a chudák Ruda Ropek musel vysvětlovat, co že to dělá na tom záchodě a jaký kocour že to opuští jeho pravici. Odpovědí přišlo hodně, všechny správné odpovědi jen od 3 z vás. Ale postupně.

První otázka „Co je to lampion?„ byla záludná pouze v tom, že všechny odpovědi byly správné. Laik by řekl, že je to věc ke slavnostnímu osvětlení, orienťák znalý definic by vyjmenoval„návěští, označující přesné umístění kontroly„ a znalci vědí, že ve společnosti jiných sportovců se orienťáci občas označují jako „lampioni„. Sliboval jsem shovívavost, proto stačilo napsat jednu správnou odpověď. Což nebylo příliš složité.

Zato na druhé otázce si většinou vylámali zuby i zkušení znalci. Nejčastěji jste za autora komixu tipovali první tři možnosti, leč není tomu tak. Ani Ruda Ropek, ani Tomáš Prokeš, ani Radek Novotný, který musel nakreslit komix aspoň do hradecké ročenky, autory nejsou. Ten jediný správný, pokud je ovšem jen jediný, zůstává i přes nejrůznější dohady a tipy nadále neznámý.

Dalším oříškem byla fotografie dvou známých postav s dotazem, která z nich je proslulá mapařka Eliška Tupá. I zde byla třeba shovívavost, neboť ani redakce nezná správnou odpověď. Ta menší postava vpravo je s určitostí Lenka Čechová, ta vyšší vlevo by mohl být Petr Hranička, který má přinejmenším s Eliškou mnoho společného (tedy pracovně). Možná by se dalo říct, že Eliška mapuje tam, kam nevkročily Rysákovy nohy a sotva dohlédlo jeho oko.

Dokončení najdete uvnitř časopisu…